Leden 2016

The Martian

31. ledna 2016 v 20:00 | LadySilvi |  Recenze
Slíbila jsem vám samostaný článek o Marťanovi, takže dodržuji slovoSmějící se.

Film je o astronautovi NASA, botanikovi a strojním inženýru Markovi Watneym, který byl opuštěn na Marsu, když je posádka mise Ares 3 (myslim) kvůli velké písečné bouři musela odletět z místa přistání. Posádka odletěla bez Watneyho, protože ho sazáshla anténa a on zmizel. Posádka ho už nemohla najít, ani se s ním nijak spojit. Anténa jej probodla a zjičila počítač v jeho skafandru, který monitoruje jeho životní funkce. Pětičlenná posádka ho považuje za mrtvého, protože nemá žádné známky života.
Watney se probere, zjistí, že má v sobě zapíchlou anténu. Jeho zranění se ukáže být docela lehkým, ale vzhledem k tomu, že nemá žádný způsob, jak se spojit se Zemí, musí se spolehnout na své vědecké a technické schopnosti, aby přežil. Ránu si ošetří, spočítá si jídlo, spočítá si, na kolik solu (sol má 24 hodin a 37 minut) mu to vyzbyde a rozmyslí si, co bude dělat dál. V obytné části modulu jménem Hab, postaveném na povrchu Marsu pro posádku mise Ares 3, začne pěstovat brambory a spalovat hydrazin (jo, přiznávám, to jsem si nepamatovalaSmějící se..strejček Google pomohlSmějící se), aby vyrobil vodu. Ano, začne pěstovat brambory na zemi, na které nic neroste. Nanosí si hlínu a jako hnojivo použije hovínkaUsmívající se. Začal si vést i deník, protože očekává, že ho najdou archeologové dlouuuho po jeho smrti. Když satelitní snímky místa přistání ukáží důkazy jeho činnosti a NASA zjistí, že je naživu, začíná pracovat na způsobu jeho záchrany. Tuhle skvělou novinu, že je Watney na živu, ale zatajují před posádkou Arese 3, kteří jsou už na cestě domů v plavidle Hermes.


Watney má v úmyslu odcestovat něco přes 3000 km do kráteru, ve kterém má za 4 roky přistát mise Ares 4. Na tuto cestu začne upravovat jeden z roverů mise Ares 3, na který přidá solární panely a další baterii, protože sám o sobě dojede rover jen malou vzdálenost. Vykoná dlouhou testovací jízdu, při které získá bezpilotní přistávací modul. Tenhle stroj odveze do Habu, což mu umožní spojit se se Zemí. Mitch Henderson, letový ředitel mise Ares 3, přesvědčí správce agentury NASA Teddyho Sanderse, aby mu povolil informovat posádku mise Ares 3 o tom, že Watney přežil. Všichni členové jsou šťasntní, že Watney žije. Tedy všichni, kromě velitelky, protože ta si pokládá za vinu, že tam Watneyho nechala.

Těsně před druhou sklizní brambor se nějak podělá jedna z přechodových komor, vybouchne a Watneyho vyhodí ven, přišemž mu praskne přilba skafandru. Watney přežije a opraví Hab, ale rostliny jsou mrtvé, čímž mu znovu hrozí vyhladovění. NASA rychle připraví bezpilotní sondu, která má za úkol poslat Watneymu zásoby, ale nosná raketa sondy se při vzletu rozpadne, protože před tím neudělali testy. Díky dohodě poskytne Čínská národní vesmírná agentura novou raketu k dalšímu pokusu, ale vzhledem k tomu, že není čas sestavit sondu s přistávacím modulem, stojí NASA před výzvou sestavit sondu, jejíž náklad bude schopen přežít havárii. Mezitím objeví astrodynamik Rich Purnell trajektorii využívající gravitace jako praku, která by mohla dostat Hermes a posádku mise Ares 3 zpět na Mars k záchraně Watneyho a tím výrazně prodloužit délku mise, přičemž bude čínská raketa využita k vynesení zásobovací sondy k lodi Hermes při jejím průletu kolem Země. Celý svět drží Watneymu palce a chce ho zachránit.


Watney pokračuje v úpravách roveru, protože součástí nového záchranného plánu je příjezd na zamýšlené místo přistání mise Ares 4 a odlet v marsovském odletovém modulu (MAV), který během dlouhých příprav pro misi Ares 4 již provedl bezpilotní přistání. Při práci na roveru Watney omylem vyzkratuje elektroniku Pathfinderu, čím opět ztratí možnost komunikovat se Zemí. Zásobovací sonda je úspěšně vypuštěna a přistává na lodi Hermes. Během doby, kdy se Watney připravuje na svou cestu do kráteru, objeví NASA písečnou bouři, která se blíží k zamýšlenému Watneyho kurzu a která by mohla kvůli zhoršení přírodních podmínek způsobit nedobíjení solárních článku na Watneyho roveru, ale nemůže se s Watneym nijak spojit a varovat jej.


Watney znovu naváže kontakt s NASA. Obdrží instrukce o radikálních úpravách na modulu, které jsou nutné ke snížení jeho váhy a které mu umožní zkřížit průletovou dráhu lodi Hermes. Úpravy zanechají na přední části modulu velký otvor, který Watney překryje plachtovinou z Habu.Jenom, abyste si představili ty úpravy - v celém modulu nezbylo absolutně nic jiného, než sedačka pro Watneyho. Při odletu se plachtovina roztrhne, což zpomalí vzlet a zanechá odletový modul na kurzu, který neumožňuje záchranu Watneyho Hermesem. Lewis vymyslí plán k překřížení trajektorie odletového modulu zažehnutím motorů a následně snížením rychlosti Hermese na rychlost MAV proražením otvoru v přední přechodové komoře Hermese za použití improvizované výbušniny z cukru a tekutého kyslíku. Jeden ze členů posádky, připoutaný na postroji, použije pilotovanou manévrovací jednotku, se kterou je schopen zachránit Watneyho z odletového modulu a dopravit jej zpět na Hermes.....
....................

Konec vám nevyžvaním, ale je to dojemný Usmívající se


Vaše

LadySilvi


Objímací typ

29. ledna 2016 v 19:39 | LadySilvi |  All
Dneska za mnou mamka, po práci, přišla a zeptala se mě, jestli jsem objímací typ...

Byla v práci a přišla jí tam jedna starší dáma a zeptala se jí na tuhle otázku a mamka odpověděla, že jo. Líčila mi, že bysme se měli častěji objímat, protože to je přece hezký. Má pravdu. Nepamatuju si, kdy jsme se naposledy s mamkou objali v pravým slova smyslu. Jasně, že letmo jo, ale vyloženě, takové to pevné obejmutí, to si nepamatuju.

Tak jsem nad tím začala přemýšlet a fakt...Já jsem objímací typUsmívající se.

První, kdo mě napadl byl děda, protože ten vždycky, když se vidíme tak mě silně obejme a dá mi pusu, a když odjíždíme tak to samýUsmívající se. Je to hrozně hezký, protože prostě toho člověka cítíte a jste mu nablízku.
Babička třeba tohle nikdy neudělá. S tou se vždycky jen tak letmo obejmeme a dáme si letmou pusu.

Jste objímací typy? Usmívající se

PS.: Jinak, dneska byl konečně alespoň ten jeden, jedinej den volnaNevinný. Jako, jestli si myslíte, že jsem vstávala třeba v půl desátý, tak to ani omylemKřičící. Hned ráno v půl osmý jsem jela k zubařce. V čekárně jsem strávila něco okolo půl hodiny a v samotný ordinaci čtvrt hodiny. Byl to děs, co vám budu povídat. A ještě k tomu mi dělala otisky, takže jsem se mále pozvracela. Nepříjemná záležitostSmějící se. Zubařky se teda od jistý doby nebojím, ale stejně se tam nikdy netěšímUsmívající se.

PSS.: Včera jsme byli v kině, se školou, na Marťanovi. Já jsem už ten film viděla, ale v kině to bylo lepší, takže jestli jste ho neviděli, tak jenom doporučujuSmějící se. Nebo víte co, já o tom filmu napíšu samostatnej článekNevinný.
No, každopádně, proč jsem se o tom teď zmínila...Byly tam dvě písničky, který jsem znala a jsou docela staršího data, který jsem si momentálně prostě oblíbilaSmějící se
Naprostá peckovka prostěSmějící se
Jestli jste neznali tu před tím, tak tuhle nemůžete neznat Smějící se.

Vaše

LadySilvi

Gaudeamus 2016

27. ledna 2016 v 20:05 | LadySilvi |  All
Dneska jsme se byli podívat s Kačenkou na veletrhu vysokých škol v praze -GAUDEAMUS- a musím teda říct, že jich tam bylo obrovský množství. Stejně tak i lidí teda.

Víceméně jsme každá věděla za čím si jdeme a tam jsme se nezastavovali u škol, jako je třeba ČVUTSmějící se.

Přivezli jsme si domů kupu letáčků, protože si to chceme pořádně pročíst a tak nějak se trošku rozhodnout, kam bysme třeba chtěli. Já mám zatím vybrané dvě školy (ještě jsem to neprošla všechno), které jsou samozřejmě zaměřené na právo, respektive mají právnické fakulty a je to Karlovka a Masarykova (na obou bych řekla, že jsem momentálně bez šanceíSmějící se) a budu si pročítat dál a vybírat.
Říkala jsem si, že, když ne teda právo (Zamračený), tak zkusit něco se zaměřením na jazyky, třeba peďák. Jenže spousta takovejhle škol je v cizině, protože je fakt, že kde jinde se člověk naučí ten danej jazyk, než v tý zemiSmějící se. A dělat teda učitelku, nooo nevím nevímSmějící se. MožnáSmějící se
Vím, že jedním z mých dětských snů bylo herectví, stát se prostě herečkou, ale neuměla jsem (a neumím) na žádnej nástroj, takže herecká škola (a talentovky) nepřipadala v úvahu. To mě pořád samozřejmě láká, ale nevím no.
Koukala jsem i na psychologii, ale zase si říkám, že nevím, jestli bych byla ten druh člověka, který by domů po práci nechodil s hlavou, jak pátrací balon, plnou všech problémů mých pacientůSmějící se.

Každopádně si určitě myslím, že je to dobrý jet takhle na ten Gaudeamus a zjistit si, co a jak. Já jsem třeba vůbec nevěděla, že je tolik škol, kde se učí právo. Fakt jsem o tom neměla ani ponětí a tak si myslím, že se vyplatilo tam jet.

Na stránkách nebylo nikde k nalezení vstupné, přišel s tím včera až jeden spolužák, že tam byl jeho kamarád a řekl mu, že vstupný je 100,--. Když jsme se zaregistrovali ještě na tich jejich stránkách, tak jsme dostali 20% slevu na vstupné a tak jsme toho využiliSmějící se

Dělali jsme si tam s kamarádkou i takovej test (jobs.cz) a tam nám vyšlo, na jaké studium se hodíme. Mě vyšlo, že jsem ze 65% humanitní typ a to studium:
právo
média
divadlo
film
učitelství pro ZŠ
Smějící se
V podstatě mi vyšlo přesně to, za čím si jdu nebo, co chci Smějící se

Vaše

LadySilvi

Princ na bílém koni?

25. ledna 2016 v 22:48 | LadySilvi |  Téma týdne
Ne, ten fakt nepřijedeSmějící se

Z pohádek jsem fakt už dávno vyrostla, ale holky, neříkejte, že by se vám to nelíbilo...teda, spíš komu z vás by se to doopravdy líbilo? Smějící se Mít lásku jako z pohádky..bez hádek, "bez konfliktů", mít senzačního frajera (kterýho by vám všechny záviděli) a všechno okolo (zkrátka všechno, na si vzpomenete).

Jako dřív

23. ledna 2016 v 19:06 | LadySilvi |  All
Zimu nemám ráda, ale konečně je taková ta pravá zima, kdy můžeme bruslit i na zamrzlém rybníkuSmějící se.

Dneska jsme poprvé byli bruslit na rybníce a řeknu vám, takovej pocit jsem už dlouho nemělaNevinný. Bylo to přesně takový to "Back to childhood" Smějící se. Prostě klasicky hromady sněhu a bruslení na rybníce, to bylo to nejlepší, co na zimě je. Bruslit na zimáku je fajn, ale nic se nevyrovná bruselní na rybníceSmějící se. Fakt jsem za to hrozně ráda a učila jsem bruslit i ségru Smějící se Sice jenom na Kačenkách, ale učilaSmějící se.
Pamatuju si, jak mě učil táta bruslitSmějící se. Obul mi brusle, postavila jsem se na tom a prostě brusli!Smějící se. Stejně si myslím, že nejlíp se naučíš bruslit na rybníceSmějící se.


Teď už se budu víc věnovat blogu, omlouvám se, ale fakt nebyl čas, protože se uzavíraly známky a bylo toho nějak moc, ale teď už jsou uzavřený, takže už by to mělo být v normáluSmějící se

Vaše

LadySilvi

YouTubeři

20. ledna 2016 v 19:32 | LadySilvi |  All
Dneska vám sem hodím pár mých oblíbených YouTuberůSmějící se.

HOLKY

1) Tahle youtuberka je asi jedna z prvních, které jsem začala nějak sledovat a začala jsem se koukat na její videa. Jmenuje se Teri Hodánová (Blitzen). Na její videa koukám už od začátku, co je začala vydávatSmějící se..

2) Ani nevím pořádně, odkud takhle youtuberka je, ale mám tušení, že z AmerikySmějící se (a jestli ne, tak pardon). Je naprosto skvělá, ale v podstatě nic o ní nevím, páč jsem jí nedávno objevila Smějící se
Na YT se jmenuje AlexandrasGirlyTalk a tak, jak název vypovídá, tak její videa jsou prostě pro holky a úplně nejvíc jsou pro holky, které mají fakt ohromně kudrnaté vlasy, jako ona (což já nemám)..Dává tam skvělý radySmějící se .. Z těch cizích sem dám právě jenom tuhle, protože tahle u mě momentálně vedeSmějící se

3) Určitě mezi moje oblíbené youtuberky patří i Shopaholic Nicol Smějící se Ani nevím proč, ale prostě je sympatická a jde z ní spousta energieSmějící se

4) V neposlední řadě je to i Veronica Biasiol...Tenkrát jsem na ní přišla jenom díky Instagramu, protože jí holky probíraly apod. Ona se na Insta zdá strašně, ale strašně nesympatická, ale takhle na videích je hozně fajnSmějící se

...sleduju jich strašně moc, ale všechny se sem vměstnat prostě nedajíSmějící se...

KLUCI

1) Určitě mezi první, koho z kluků youtuberů zmíním je GogoSmějící se. To je prostě kapitola sama o sobě, nevim, co k němu mám říct, protože mě baví úlně všechna jeho videa i nějaká ta herní, ačkoliv sama hry nehraju..Prostě kopa srandy a nápadů a zase srandy Smějící se

2) Jedním z dalších je i Hoggy. Poslední dobou jsem ho nějak přestala sledovat, ale určitě sem patří taky, protože to je prostě hyperaktivní jedinecSmějící se

3) Dokonce se mezi mé oblíbené youtubery zařadil i Jirka KrálSmějící se. Jeho videa mě baví asi nejvíc, když v nich má hosta. Když je třeba s GogemSmějící se

4) Oblíbila jsem si i The BačaSmějící se, ale to je to samý, jako Jirka. Taky...jeho videa jsou senzační, když tam s někým jeSmějící se. Na Baču jsem přišla díky GogoviSmějící se...
...tolik youtuberů, jako youtuberek sice nesleduju, ale alespoň tyhle moje top4 jsem vám sem chtěla dátSmějící se...

Vaše

LadySilvi

Ten, kdo nejvíc chybuje

18. ledna 2016 v 22:43 | LadySilvi |  Téma týdne
Podle mě dělají největší chyby ti, co chtějí nejmíň chybovat.

Dávají si tak záležet na tom, aby neudělali jedinou chybičku..Jenže pak, když ji udělají, tak jsou celí vyšokovaní a zmatení a neví, jak s tím naložit.

Já si myslím, že jsme všichni lidi a, že chybovat je absolutně normální. Vždyť se nic neděje, každý udělá někdy nějakou chybu, ať jí pak sebevíc lituje nebo ne, ale prostě ji udělá. Na tom není nic špatného..jsme jenom lidi. Jenom obyčejní lidé, kteří nejsou bez chybní.

Vaše

LadySilvi

Jako v korzetu

16. ledna 2016 v 13:02 | LadySilvi |  Téma týdne
Právě až včera v práci jsem zjistila, že je to prostě tak, jak pořád říkám.
Každý se snaží řídit určitými pravidly nebo něčím takovým, a tak je určitým způsobem svázaný. Je jako v korzetu, protože jakmile vyjde z řady, tak je to něco špatného. Na tohle navazuju pokaždý, když píšu něco na tenhle styl, protože je to to první, co mě napadne. Napadne mě pokaždé:
SPOLEČNOST/SOUČASNOST/PRAVIDLA/K NEVYDRŽENÍ/PŘETVÁŘKA
...
Přesně tohle mě vždycky napadne a už o tom nechci psát, protože je to pořád dokola.

Poslední dobou je to fakt válečná linie...Soukromí, škola apod. Pořád se mám podle něčoho řídit, musím být něčím, čím nejsem a já to prostě nechci, jenom jsem ještě nepřišla na způsob, jak se "rozvázat".

Víte, co mě nejvíc štve?! Proč člověk chce úplně nejvíc to, co nikdy nemůže dostat? Je to snad kvůli tomu, abysme měli nad čím přemýšlem a abychom si ten život nějak "okořenili?" Já to totiž nevim a už mi to leze krkem. Takový "okořenění" nechci - thanks. Nejvíc máme toho, co nehceme.
Mohla bych tady nad tím ještě docela dlouho filosofovat, jenže mě vrací do reality matika, kterou mám právě teď před sebou a ne a ne to pochopit.

Když jsem se v noci vrátila z práce, tak jsem byla fakt tak mrtvá, že jsem se osprchovala a lehla jsem si do postele...Jenže ne a ne usnout a tak mi probíhalo hlavou tolik myšlenek...po chvíli mě přestalo bavit i ležet. Šla jsem jenom tak k oknu, koukala jsem do tmy ven a poslouchala, jak sněhové vločky narážejí do mého okna. Jenom tak jsem si filosofovala nad životem a, když jsem se unavila natolik, že už mě nebavilo ani to filosofování, tak jsem šla spát.

Probudila jsem se do dalšího rána na "válečné frontě", tentokrát zvané: T-i-CH-á D-o-M-á-C-n-O-s-T.

Vaše

LadySilvi

Marvel/Iron Man

13. ledna 2016 v 20:21 | LadySilvi |  All
Omlouvám se, že jsem včera nevydala článek, ale učila jsem se na pololetku z matiky, což bylo vlastně úplně, ale úplně k....ničemu.

Několikrát se mi objevily otázky na ask.fm, jestli mám ráda výtvory z MARVELOVSKÉ DÍLNY apod..a tak jsem si řekla, že o tom udělám článek, protože to naprosto ZBOŽŇUJU!!Smějící se

Fakt úplně zbožňuju všechny marvelovský výtvory, protože to je vždycky úžasnej zážitek Smějící se.
Tenkrát už jako malé se mi líbily animáky, jako je Batman nebo Spiderman. Spiderman se mi po čase okoukal a tak jsem zůstala jenom u Batmana. Pak se začaly objevovat popcornový filmy, nebo tak jim řikám, protože k nim popcorn prostě jdeSmějící se. Jo, je pravda, že v tý době jsem ještě netušila, co je to nějaký MARVELSmějící se. Fantastická čtyřka, Ghost Rider, Iron Man, Thor, Avengers. Právě až při Iron Manovi, jsem se o Marvel začala zajímat a uvědomila si, že vlastně vytvořili něco, co tu ještě nebylo a je mi to hrozně blízké. Zkrátka vytvořili moje superhrdiny, no..hlavně superhrdinuSmějící se.

Jak jsem říkala, tak mým oblíbence je Iron Man...Jo, nechutně bohatý Tony Stark, který se živí jako spešl výrobce a dodavatel ohromně technologicky vyspělých zbraní pro americkou armádu. Řídí se vlastní větou, nebo jak se říká jeho "životní filozofií": "Nejlepší zbraní je ta, ze které stačí vystřelit jen jednou". Když jede z povedené prezentace někde v Afganistánu, tak ho unesou teroristi. Zajmou ho a chtějí po něm, aby vyráběl zbraně pro ně. Tony je na tolik inteligentní a schopný improvizovat, že i v zajetí vyrobí vlastní brnění-oblek, které mu pomůže se dostat na svobodu. Díky tomuhle nápadu svůj improvizovaný oblek ještě doma vylepší a zmodernizuje a vznikne z něj pravý Iron ManSmějící se.

Ani úplně nevím, proč je Iron Man můj hrdina...Možná proto, že je to jenom člověk převlečenej do ultravymoženýho obleku, kterej dokáže úplně všechno...ale přes to ho ovládá jenom "obyčejnej" člověk. Nebo proto, že nemá žádný nadpřirozený schopnostiSmějící se.

V neposlední řadě ho miluju samozřejmě i proto (mimo ostatního), že ho ztvárnil Robert Downey Jr.Rozpačitý
Zatraceně...to mě v poslední době baví nejvícNevinný

Miluju to Starkovo používání sarkasmu, protože tím nejvíc se liší právě třeba od Spidermana, Batmana, Thora...
No, zkrátka právě Iron Man je můj oblíbenec a hrdinaSmějící se.

Třeba z Avangers mi úplně nejvíc vadí Captain America...grrr..namachrovanej všeználek, který za svoje schopnosti vděčí jenom laboratornímu pokusu..nejradši bych mu vždycky vrazila pěstíSmějící seSmějící se. A taky, že se nemají se Starkem moc v lásceSmějící se


Vaše

LadySilvi


Ples

10. ledna 2016 v 20:04 | LadySilvi |  All
Včera jsem byla na Mysliveckém plese, jak jsem vám říkalaSmějící se.

Vyhrály to šaty s číslem dvě (minulý článek), i když jsem se stejně ještě rozhodovala, ale vy jste se přikláněli právě k nimSmějící se.

Šli jsme tam s Dominikem, Ondrou a Kájou + s Dominikovou rodinou a jejich známýmiSmějící se. Vzhledem k tomu, že to byl ples v okolní vesnici, tak jsem tam znala strašně moc lidí, ale bylo to fajnSmějící se . Dokonce jsem tam potkala šéfa s šéfovouSmějící se. Spousta lidí mě i nepoznala, protože jsme se dlouho neviděli, ale já je moc dobře znalaSmějící se. Bylo fajn je zase vidět a připomenout si třeba i část dětství.

Chtěla jsem nějakou fotku, ale pak jsem na to úplně zapomnělaKřičící, což mě fakt štveKřičící.

Vůbec se mi nechce zpátky do všedních dnů, protože k učení jsem se v podstatě od pátku dostala až teď...natřískanej víkendSmějící se. V pátek práce, v sobotu ples a dneska jsme byli bruslitSmějící se. Fakt se mi do tý pakárny nechce!

Vaše

LadySilvi