Sebevědomí

9. září 2015 v 22:20 | LadySilvi |  All
O občance jsme dostali tenhle papír s textem od učitelky a měli jsme to ve skupince probrat a nějak rozebrat, anižbychom z provopočátku věděli, že se jená právě o SEBEVĚDOMÍ a říct, co si o tom myslíme..Samozřejmě bylo hned, po přečetní pár prvních vět, jasné, že jde právě o to.

Jsou to takové věty, které občas někteří z nás slýcháme běžně doma, od rodičů. Jasně, že se třeba tomu zasmějeme nebo to nebereme úplně vážně, ale když to rodiče opakují neustále (teď to nemyslím tak, že se s tím potýkám vyloženě já (jasný, že mi třeba mamka řekne něco ve srandě nebo já něco takového řeknu), ale všeobecně) a neustále za sebou, tak nám moc nepomáhá... Rodiče (nebo někdo, od koho to slýcháme) si neuvědomují, co tím mohou způsobit svému dítěti. Neuvědomují si, že když budou pořád říkat např. "jsi tlustá, jsi tlustá, jsi tlustá", tak mohou své dítě dovézt k tomu, že začně přemýšlet úplně jinak...Že se nemusí mít rádo, může se sebepoškozovat, může to zajít ještě dál nebo začne džet drastickou dietu (v tomhle případě), která ho dovede až třeba k anorexii. Tohle si rodiče neuvědomují.
Všechno se dá říct jinak, jinou formou a nemusí to být takhle ošklivé a kritické.

Je jasné, že každý rodič (nebo alespoň drtivá většina rodičů) chce pro své dítě udělat maximum a dát mu to, co v dětsví-mládí neměl a udělat mu lepší dětsví a život, než měl on..Ale těmito větami tomu moc nepomůžou.

Člověk pak ztratí tu víru v sebe, přehodnotí hranice-které je chopen přejít, překope od základu své možnosti a začne žít jinak, podle představ rodiče, protože se chce zavděčit tomu rodiči a nechce dál poslouchat takovéhle řeči..

Třídní (naše učitelka na občanku) nám právě říkala, že tyhle věty našla nedávno na internetu a, že do nynější doby si neuvědomovala, že vlastně své dceři mohla nějak ublížit (ano, je to celé napsané v ženském rodě) a tak tohle vytiskla a donesla jí to společně s hlubokou omluvou..Její dcera je plnoletá.

A pokud má člověk nízkou sebedůvěru, tak pak může mít i težší život dál-v budoucnu, oproti lidem s tzv. ZDRAVÝM SEBEVĚDOMÍM. Když udělám takovou srovnávačku, tak to může být i takhle:

ZDRAVÉ SEBEVĚDOMÍ/NORMÁLNÍBEZ SEBEVĚDOMÍ/S TROCHOU SEBEVĚDOMÍ
Nevyhýbá se obtížným úkolůmPodceňuje se, vyhýbá se jim, odkládá je
Chyby bere, jako normální věc, která mu dává na jevo, že je potřeba něco zlepšitBojí se chyb a neúspěchu
Uplatňuje svůj potenciálNevyužívá jej
Je ve větší psychické pohoděNedokáže se pořádně odreagovat a "vypnout", je napjatý a to ovlivňuje jeho schopnosti
Odmítnutí a kritiku nebere příliš osobněVelmi těžko snáší odmítnutí a kritiku
Důvěřuje vlastní snaze a vůliMá pocit, že svým snažením stejně ničeho nedosáhne
Jedná zdravě asertivněJedná ústupně nebo agresivně
Atd..atd..

Všechno tohle a mnohem víc mohou způsobit jen takhle "OBYČEJNÉ" věty.


Naproti tomu zase existují lidé s PŘÍLIŠ VYSOKÝM SEBEVĚDOMÍM a to také není úplně nejlepší, protože si daný člověk často myslí, že je něco víc než ostatní a do všeho se hned hrne, protože je nejlepší a je namyšlený, protože on na to přece "má" (aneb pověstné "MUŽSKÉ EGO", které je vyšší než Eiffelovka).. Takže, ono..

Je lepší se držet nohama na zemi, znát své možnosti-hranice a vědět, co všechno můžeme dokázat a zkoušet to dál a dál, než se zbytečně podceňovat a řešit to způsoby, které vám zbytečně ublíží. A takovéhle řeči nebrat příliš vážně, i když to mrzí...


Vaše

LadySilvi

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama